Po horách v pohorách

25. července 2014 v 13:11 | homo sapiens tupiens |  Letem světem
Ano, mohla bych začít vkládáním desítek nashromážděných materiálů, ale to by přece bylo moc jednoduché. Přicházím tedy s tím nejnovějším, co mohu nabídnout. Před pár dny jsem se vrátila z Černé Hory, a tak asi není těžké uhodnout, že se můj článek bude týkat právě toho.


Už delší dobu vím, že válení se u moře není nic pro mě. Sprostě a jednoduše mě to nebaví. Proto jsem letos vyrazila do Černé Hory, abych poznala něco z tamější přírody.
Černá Hora (v originále Monte Negro) je poměrně malý stát nacházející se v jihovýchodní Evropě. Svůj název údajně získal od jakýchsi Benátčanů, kterým tamní zalesněné hory připadaly černé. Možná je to ale spíš podle barvy mraků, které se nad ní stahují. Boka Kotorská totiž rozhodně není jediné deštivé místo v této lokalitě. Kromě mraků se sem ale zřejmě stahují i Češi, jinak si nedovedu vysvětlit, že jsme jich tu za dobu pobytu potkali takové množství. Brzy jsem konstatovala, že je to takové malé Chorvatsko. Dokonce jsme samovolně převzali vodácký pozdrav "Ahoj" a stal se snad nejpoužívanějším slovem celého zájezdu.
Cesta autobusem byla zdlouhavá, prakticky trvala den a noc. V dopoledních hodinách jsme dorazili do hotelu nedaleko městečka Žabljak. Protože jsme byli po takové době strávené v autobuse poněkud zdřevěnělí, bylo nutné začít pozvolna, a tak jsme se vydali jen na kratší procházku k Černému jezeru, bráně do NP Durmitor. Okolí jezera je bohužel značně turisticky vytíženo. Autobus na autobusu, asfaltová cesta lemovaná prodavači lesních plodů a jiných pochutin a půjčovnami podivných vozítek. U samotného jezera lidí jako na náměstí. Naštěstí byli mnozí z nich pravděpodobně líní dojít dál od cesty, a tak se soustředili hned na začátku.


Dalšího dne už se zřejmě usoudilo, že jsme dostatečně odpočatí na výstup k Bobotovu kuku, nejvyššímu vrcholu pohoří, a já začala chápat, proč v instrukcích stálo, abychom si přibalili i čepici a rukavice (samozřejmě byly krásně zabalené v té velké tašce, která zůstala v hotelu). Foukalo tam jako na Větrné hůrce a teplota opravdu nebyla moc letní. Došli jsme k malému horskému jezírku Zeleni vir. Někteří z nás pak zamířili k vrcholu, jiní si tak vysoké cíle nekladli a vydali se zpět dolů. Přiznávám se bez mučení, že jsem se připojila k té druhé skupině. Nebyla jsem ještě rozchozená. Prý jsem ale o moc nepřišla, protože jediné, co viděli, byla mlha. Ta nám také byla věrnou společnicí po značnou část pobytu. Holt mlha přede mnou, mlha za mnou. Cestou nás chytl pěkný liják a také pes, který s námi došel až k autobusu. (Později jsme zjistili, že takoví turisticky založení psi tu nejsou žádnou výjimkou) Konečně se i slunce odvážilo na chvíli vylézt z mraků a dovolilo nám prohlédnout si ukázkové vrásnění.


Na třetí den byl naplánován výlet lanovkou na Savin kuk a pěší sestup po opačné straně. Průvodce nám však radostně sdělil, že má pro nás dobrou zprávu - ušetříme za lanovku, protože není v provozu. A tak jsme šlapali po svých. Zároveň to byl tak trochu slalom, protože kromě nás si tuto trasu vyhlédly i ovce a krávy, které za sebou nechávaly výrazné stopy. Útěchou nám bylo, že i my jsme se zde mohli napást - lesních jahod jsme potkali tolik, že bychom je mohli hned jít prodávat k Černému jezeru.


Čtvrtý den byl stanoven jako odpočinkový. Pomocí místních taxíků (balkánská kvalita - čelní sklo slepené obrázkem kostela a podobně) jsme byli dopraveni k místu zvanému Čurevac, odkud byl nádherný výhled do okolí. Po zbytek dne byl volný program, a tak jsme se pohybovali v klidnějších částech okolí Černého jezera. Aby to bylo stylové, vylezli jsme ještě na přilehlý kopec jménem Osredak (nebo nějak podobně).



Poslední tři dny si nechám na příště, ať z toho není kilometrový článek. Tedy pokračování příště.
 


Komentáře

1 Deny Deny | E-mail | 25. července 2014 v 20:56 | Reagovat

Wau :O Nádherné. Pripomína mi to Rakúske Alpy ale to má od toho ďaleko :D

2 Andrea Andrea | Web | 26. července 2014 v 11:31 | Reagovat

Zdravím,

též jsem na tom stejně, nemám ráda válení se u moře, mám ráda aktivní dovolené :). Za týden se chystáme s přítelem do Bavorského Berchtesgadenu do hor, takže už se nemůžu dočkat :)A musím pochválit fotky. Inspirovala jsi mě na další výlet :)

Andrea

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama