Hlavně slavní jsou tu vosk

15. září 2014 v 17:58 | homo sapiens tupiens |  Letem světem
Nejstarší metro v Evropě, spousta krásných parků nebo muzeum voskových figurín. Uhodnete, které město jsem nedávno navštívila?



Připojím-li ještě dvoupatrový autobus, myslím, že už nemůže být pochyb. Ano, byl to Londýn. Přestože upřednostňuji spíše cestování do přírody, nechala jsem se tentokrát přemluvit a vyrazila do této metropole. Nelituji.
Po důkladném zvážení jsme zvolili dopravu letadlem. Finančně to ve srovnání s autobusem nebyl až takový rozdíl, zato času to ušetřilo spoustu. Strávit dvakrát dvacet hodin na cestě se nám nechtělo (jednou za léto to stačilo), zvlášť když jsme si výlet naplánovali jen na pár dní. Letadlo se tedy ukázalo jako dobrá volba.
Ve večerních hodinách jsme přistáli v Lutonu (asi padesát kilometrů od Londýna), kde jsme přespali, a ráno se autobusem přesunuli do Londýna. Po vyřešení dopravy (zakoupení Oyster card, která se nám zdála výhodnější než turisty poměrně oblíbená Travelcard) jsme se jeli ubytovat a vyrazili objevovat krásy Londýna. Ten den nám počasí přálo, a tak jsme chodili hlavně pěšky a stihli toho poměrně dost vidět. Prošli jsme se podél Temže, viděli Tate museum, budovy parlamentu, poprvé zahlédli Big Ben, který se tak vlastně nejmenuje (oficiálně je to Elizabetina věž, Big Ben se označuje zvon umístěný uvnitř, který se pro změnu jmenuje Velký zvon) a zastavili se u Westminsterského opatství (dovnitř jsme nešli, vstupné nám připadalo nehorázně vysoké). Poté jsme se prošli Hyde Parkem. Poměrně dlouhou dobu nám zabralo hledání Speaker´s corner a našli jsme jen zklamání. Čekala jsem nějaký pultík, podium, zkrátka něco víc než jen informační ceduli. Zamířili jsme k Buckinghamskému paláci a poté opět zaparkovali v parku. Nakonec jsme se ještě rozhodli podívat se do čínské čtvrti a navštívit Soho.


Další den dopoledne jsme vyrazili do muzea Madame Tussauds. Lístky jsme měli předplacené, a tak zbývalo jen vystát frontu. Jenže kterou? Bylo jich na výběr hned několik. Dle instrukcí na informační tabuli jsme zvolili tu s číslem dvě, čímž jsme se odsoudili k asi o dvě hodiny delšímu čekání, než bylo nutné. Až u pokladny jsme totiž zjistili, že jsme měli jít do trojky, která sice zvenčí vypadala delší, ale uvnitř už se na rozdíl od té naší neklikatila. Konečně jsme byli vpuštěni dovnitř a mohli se kochat pohledem na voskovky se známými tvářemi v několika odděleních - filmu, sportu, hudby, politiky, ale třeba i superhrdinů. Čekala na nás i malá hororová část. Vsadila bych se, že ty výkřiky, které se odtamtud ozývaly, byly nahrané, protože tak děsivé to tedy nebylo, ale kdoví, možná se občas někdo skutečně tak lekl. Nakonec nás čekal krátký 4D film, o poznání lépe propracovaný než ten, který jsem měla možnost zhlédnout v českém kině, a projížďka historií Londýna. Pak jsme utekli do parku, kde jsme se trochu vzpamatovali z toho množství lidí, abychom vzápětí opět vpadli do dalšího davu. Dozvěděli jsme se totiž, že se na Notting Hill právě koná karneval, a tak jsme se tam šli podívat. Kromě spousty lidí a odpadků jsem toho tedy moc neviděla, ale aspoň jsme díky tomu našli antikvariát, kde jsme si nakoupili nějaké knihy. Váhali jsme, jestli ještě máme dost sil na to, abychom se mačkali u Londýnského oka, vzhledem k předpovědi počasí na následující dny jsme však usoudili, že by to mohla být poslední příležitost z něj něco vidět. Vyměnili jsme si poukázky z Madame Tussauds (měli jsme předplacené dvojvstupenky, podmínkou ovšem bylo navštívit nejprve muzeum) a zase čekali ve frontě. Tentokrát jsme však postupovali výrazně rychleji, takže jsme už po pár desítkách minut nastupovali do své kukaně. Říká se, že tohle kolo nikdy nezastavuje. Není to pravda. Jen za dobu naší jízdy zastavilo nejméně dvakrát (zřejmě kvůli kočárkům). Zhruba za tři čtvrtě hodiny jsme vystoupili a už jen viděli, jak místní obsluha kontroluje, zda tam náhodou někdo z nás nenechal výbušninu.


Na další den jsme z důvodu nepřízně počasí měli naplánovanou tour de výstavní prostory. Prvním bodem programu se stala návštěva Národní galerie (spolu s ní jsme konečně viděli i Trafalgarské náměstí). Zhlédli jsme spoustu obrazů z nejrůznějších období, samozřejmě i slavné van Goghovy Slunečnice. Poté jsme zamířili do Britského muzea. Opravdu velkolepé místo, které nelze projít za jediný den, natož za pár hodin. Tolik expozic, které stojí za pozornosti, a tak málo času… Protože jsme chtěli vidět ještě Britskou knihovnu, museli jsme jít zase o dům dál. Cestou jsme se zastavili na nádraží King´s Cross a viděli tu šílenou frontu před nástupištěm 9 ¾. Čekat v ní jsme neměli čas ani chuť, a tak jsem jen v rychlosti pořídila pár snímků a pokračovali jsme rovnou do knihovny. Měli jsme možnost vidět tamní sbírku pokladů - starých vzácných tisků, knižních unikátů, rukopisů slavných osobností, dokonce i da Vinciho nákresy. Bohužel jsme ale přišli jen krátce před zavírací dobou, a proto jsme si nemohli kouzlo toho místa plně vychutnat.


Poslední den ráno jsme navštívili pevnost Tower. Počasí nám ani tentokrát nepřálo, ale mělo to i své výhody - prakticky žádné fronty, a to ani u korunovačních klenotů, což je prý vzácnost. My si je mohli v klidu prohlédnout z obou stran (vedou podél nich jezdicí pásy, ze kterých je návštěvníci pozorují). Prošli jsme několik dalších expozic a pak už zamířili na Tower bridge. Další zastávkou bylo divadlo Globe, postavené podle Shakespearova původního, které stihlo shořet ještě za jeho života. Nakonec jsme museli zhlédnout ještě jednu pamětihodnost - Katedrálu sv. Pavla. Původně jsme měli v plánu navštívit také Greenwich, ale kvůli vytrvalému dešti jsme to vzdali. A tak jsme odjeli na letiště do Lutonu, počkali na letadlo a hurá domů.


A co vy? Byli jste někdy v Londýně?
Pokud ano, co by si podle vás případný návštěvník neměl nechat ujít?
 


Komentáře

1 Kuba Kuba | Web | 15. září 2014 v 18:28 | Reagovat

Super článek, čte se to úplně samo)

2 Thalia Contostavlos Thalia Contostavlos | E-mail | Web | 15. září 2014 v 20:45 | Reagovat

Já osobně mám Londýn hodně ráda, je to extrémně multikulturní město a nikdo nikoho nesoudí. Po památkách jako takových po Londýně sice už dávno nechodím, ale City má opravdu hezkou atmosféru. Pěkný článek, vypadá to, že sis to užila :)

3 Barometr Barometr | 16. září 2014 v 21:56 | Reagovat

Moment, ono tam fakt je nástupiště 9 a 3/4???
Jinak pěkný, stihli jste toho nějak podezřele hodně....a fotky moc povedený  :)
PS: U nás by letadlo určitě nezvítězilo, takže si važ rodinné shody:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama