Jazykem pastelek

30. května 2015 v 19:41 | homo sapiens tupiens |  Veršoshluky
Dlouho se tu neobjevilo nic z mých veršovaných pokusů, a tak to nyní napravuji vložením posledního sepsaného (a úspěšně dopsaného). Opět je to formou na míle vzdálené od toho, co píšu obvykle, ale vzhledem k tomu, že jsem tu toho obvyklého zrovna moc nepublikovala, to stejně nemáte šanci posoudit. Po dokončení jsem si všimla, že se mi náhodou podařilo vytvořit jistý zajímavý prvek, se kterým by se dalo dále pracovat, kdyby ovšem nebylo jasné, že poslední verš musí být opravdu poslední. Jsem zvědavá, jestli mou "tajnou vychytávku" odhalíte.



Jazykem pastelek

Příběh vždy začíná zleva
od vejce
tabula rasa
kuře se vyklube
a žhnoucí slunce čechrá jeho peří
leč drobný trn zbarví křídlo krví
vášně zvolna chladnou
až přijde nebeský klid
smíření s tím
že nakonec
všechno zčerná

 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 13. června 2015 v 13:11 | Reagovat

Pas telky!
Po papíře pas je.

2 Maitter z Creepfellu Maitter z Creepfellu | Web | 12. srpna 2015 v 17:28 | Reagovat

Vzhledem ke svým představám... ji asi nechápu. Cítím smrt, tmu, mírnou tíhu a nepříjemno, do čehož se míchá teplo a nádech tajemna (děkuji za užití "tabula rasa"), takže úplně na konci jsem - zmatená.

Ale líbí se mi.

Také se vlastně trochu bojím, že je tvá báseň vážně temná, protože pro mne taková nejsi.

*vyčerpaně vydechne*

A vidím amforu. Předpokládám, že to ona vychytávka není; nechám se překvapit :-)

3 homo sapiens tupiens homo sapiens tupiens | Web | 22. srpna 2015 v 12:40 | Reagovat

[1]: Pasu, pasu, i když obvykle jen tužky.

[2]: Uvažuješ dobrým směrem, smrt tam je, ale až na konci. Má to znázorňovat celý život, od narození až do smrti, a to s využitím barev (pastelek).

Schválně si zkus prohlédnout sadu pastelek, když jsou správně seřazené (podle barev), je to jako v životě. Bílá - narození, nepopsaná deska; žlutá a oranžová - radostné dětství, hřejivé (teplé barvy); červená - dospívání, objevují se problémy; fialová - postupné zklidňování, dospělost; modrá - stárnutí, zmoudření, smíření s nevyhnutelností smrti, což je černá

Amfory jsem si všimla taky, ale tu jsem na mysli neměla. Zjistila jsem totiž, že mi tam vzniklo cosi jako akrostich, který by se dal s trochou snahy doladit na "Potkal vas život" (to krátké A by se snad dalo tolerovat), což by k básni perfektně sedělo, kdyby ovšem nebylo nutné zachovat to ohraničení posledním veršem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama